valcha

Valcha na výrobu sukna, Prostřední Bečva, první třetina 20. století. Zdroj: Soukromá sbírka Milana Hambálka, Rožnov pod Radhoštěm[/caption]

 

Lokalizace v rámci sídelní jednotky: Objekt stojící samostatně, který mohl stát v jak v intravilánu, tak mimo něj. Přestože její provoz nevyžadoval tak velký spád vody a bylo možné ji postavit i na menších tocích, až na výjimky byla součástí souboru dalších staveb na vodní pohon, stála tedy často s mlýnem i pilou. Důvodem bylo většinou i jejich pozdější budování (od 18. století), takže bylo jednodušší využít už existující vodní stavby než budovat zcela nové. Další výjimkou byly vývojově starší valchy soukenických cechů ve městech, které byly stavěny samostatně.

Charakteristika objektu (stavební / konstrukční řešení): Jednoduchá dřevěná roubená stavba se sedlovou střechou krytou šindelem. Bývala často pouze jednoprostorová, méně s druhým menším prostorem. Na hřídeli (valu) bylo připevněno kolo menšího průměru, než např. u mlýnů (o průměru okolo 2 m), díky čemuž bylo dosaženo rychlejších otáček. Uvnitř na hřídeli, která byla uložena blízko podlahy, byla upevněna ramena (palce). V protilehlé straně prostoru byly u stropu umístěna železné osa, na níž byly osazeny konce násad velkých dřevěných kladiv. Jednalo se vždy o dvojici kladiv vedle sebe, v jednoduchých valchách vesnického prostředí to byly maximálně 3 dvojice kladiv. Kladiva se pohybovaly mezi svislými bočními vodícími deskami a v prostoru dopadu kladiv byla umístěna kláda, neopracovaný kmen velkého průměru (přes 1 m), sloužící jako jakési dělené koryto pro uložení látky.

Součástí vybavení valchy bývala pec (případně jednodušší topeniště) s kotlem sloužícím k ohřívání vody. Další A K objektu býval připojen dřevník pro skladování topiva.

Zcela jiné stavební řešení i technologii mohly mít starší valchy panské, vybudované pro potřeby soukenických cechů ve městech. Tam pravděpodobně byla původně uplatněna technologie se svislým pohybem tlouků, odpovídajícím spíše stoupám. V případě naší oblasti šlo však pravděpodobně o valchu v Krásně. A naopak zase pozdější vesnické valchy z počátku 20. století, které dosáhly téměř průmyslové úrovně, byly zděné rozsáhlejší stavby, vybavené zcela jinou technologií, byť stále částečně poháněnou vodou. To se ovšem v naší oblasti týkalo jen 2 objektů na Prostřední Bečvě.

Charakteristika provozu: Valcha je zařízení na splsťování sukna, tedy látky utkané z ovčí příze. Další funkcí valchy bylo čištění a praní sukna.

Ke splsťování docházelo údery kladiv na balíky složené látky, které byly uloženy do kapes vytvořených v kládě. Ramena na hřídeli střídavě zvedala zepředu kladiva, která pak vlastní váhou dopadala na sukno. Kladiva měla na vnitřní straně ozubení a jejich dopad byl seřízen tak, aby při něm současně došlo k pootočení balíku. Rozvody vody přiváděly ke tkanině jak vodu studenou, napojenou často přímo z náhonu, tak vodu ohřátou v kotli. Do vody se přidávalo ve vesnických valchách většinou pouze mýdlo, ve valchách pracujících pro cechy moč a další přísady.

Na nestálých menších tocích valchy často fungovaly pouze na jaře a na podzim. K obsluze stačila pouze jedna osoba, valchář. Ten po celou dobu valchování dohlížel na to, zda se sukno rovnoměrně otáčí, obsluhoval kotel a plátno natahoval a překládal. V průběhu valchování totiž docházelo ke srážení látky, a aby toto smršťování bylo rovnoměrné, bylo nutné několikrát plátno vydělat, balík rozložit a látk natahovat. Tato manipulace s tkaninou se děla přímo v prostoru s kladivy, ale pokud byla valcha dvouprostorová, pak v menší vedlejší místnosti, která sloužila také k odpočinku.

 

 

 

Literatura:

1. ve vazbě na panství Rožnov (resp. Krásno – Rožnov):

LANGER, Jiří: Dvě tradice valchářství na východní Moravě. In: Moravskoslovenské vztahy a lidové kultuře. Ostrava 1974, s. 91–130.

LANGER, Jiří: Mlýnská dolina 1. Tomkův mlýn. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1983.

LANGER, Jiří – ŠMÍRA, Pavel – BRYOL, Radek – WAWRECZKA, Henryk: Beskydy. Stavby a život v nich. Třinec: WART, 2011, s. 196–197.

 

1. obecně (Valašsko, resp. oblast západních Karpat na území ČR, pouze není-li ani toto dostupné, pak obecněji koncipované práce):

LANGER, Jiří: Stroje v lidové kultuře I. (stoupa, valcha, hamr). Musejní a vlastivědná práce 15, 1977, s. 11–20.

LANGER, Jiří – VAŘEKA, Josef: Naše lidové stavby. Praha: Albatros, 1983, s. 215–217.

LIĎÁK, Petr: Mlýnská dolina. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2010.